10. 12. 2015

Boty koupeny: NB 1210

Složitý proces nákupu bot proběhl. Několik postřehů.

Nejdříve to nejnapínavější, co jsem to vlastně vybral. New Balance 1210 V2 v tomhle červeném provedení. Barvu prostě proto, že ji měli v mojí velikosti. A tenhle model? Měl jsem na něj dobré reference a byl jsem v něm spokojený. Jak by ne. Proti mým Najkám jsou tyhle boty pohodlné, měkoučké, příjemně sedící a o dva litry dražší. Takže aspoň vím, v čem ten rozdíl v ceně je :)
Ale vážně. Za prvé jsem se chtěl o běhání s někým poradit, za druhé mě unavovalo věnovat tomu tolik hodin načítání často protichůdných informací. Tak jsem se rozhodl, že dorazím někam na "diagnostiku", kde mi poradí. Trailpoint vypadal důvěryhodně, tak jsem se tam objednal a dorazil s tím, že za půlhodinovou konzultaci zaplatím pětikilo. A to mi přišlo fér - nebylo by mi trapné si tam boty nekoupit, pokud by se mi něco nelíbilo. 
To pětikilo jsem si nakonec užil ke své maximální spokojenosti. Koukli se, jak stojím, jak běhám, dostal jsem pár dobrý rad, jak cvičit před během, co dělat, z půlhodiny byla hodinka takových těch praktických poznatků ke všemu kolem. Včetně toho, že se opravdu dokopu v práci občas pracovat ve stoje, když už tu na to máme stoly. 
No a jeden z poznatků bylo, že bych měl předefinovat dojem, po čem běhám. Zatím jsem vždycky měl za to, že po silnici, tedy sháním silniční boty. Byl jsem taktně upozorněn, že české okresky nejsou vždycky úplně to, co by za silnici označili západní výrobci bot a když jsme studovali fotky silnic v Brandýse a okolí, kde naběhám nejvíce, ukázalo se, že to chce něco lehce trailového. Opravdu, většina silnic tu má rozflákaný povrch, který v lepším případě připomíná šatolinu, v horším ornici. Na silnicích je vrstva hlíny ze zemědělských či stavebních strojů, asfalt rozpraskaný, výmoly a díry téměř neustále. V lepším případě zánovní zámková dlažba, v horším rozježděné kočičí hlavy. Prý typický vysokohorský trailový terén bez vysokých hor. A je to fakt. Když běhám večer a něco z toho je namrznutého nebo naopak pořádně rozčvachtaného, je to s hladkýma silničníma botama o hubu. 

Z nákupu spokojenost. Pětikilo za diagnostiku jsem nakonec ušetřil, s nákupem bot mi ho srazili. Přijde mi to fér model - díky němu se mi prodejce věnuje, nějaké peníze má jisté, já se dozvím, co potřebuju, i kdybych se pak rozhodl koupit si něco jiného a někde jinde. Krom toho člověka to motivuje si boty koupit v místě, protože ví, že by je někde po internetu vyšašil možná o něco levněji, ale zase takhle mu odpočtou to pětikilo a tím je to už vlastně jedno. Přijde mi to na obě strany win-win model...

Jestli bude spokojenost s botama, to se ještě uvidí. Teď mě nejvíc mrzí, že je dostanu od ženy až pod stromeček, takže si ještě na první výběh pár dní počkám. Nebude divný, jít si zaběhat na štědrý večer o půlnoci?

4 komentáře:

  1. Obědnal!!! (pardon za gramarnazi výkřik)

    OdpovědětVymazat
  2. Trailpoint! Můj oblíbený obchod. Dlouho jsem se zdráhal tam něco koupit, jakkoli tam jsou všichni milí, když ceny jsou i přes různé slevy o dost vyšší, než člověk najde v e-shopech. Ale je to ten typ obchodu, který si přeji, aby vydržel co nejdéle, takže už jim tam co pár měsíců nechám nějakou korunu. Že to jsou dobře investované peníze, se ukázalo letos na Pražské stovce. Jejich občerstvovačka na 27 km, kde jsem se dost trápil, mne docela zachránila. (Jen škoda, že tam spolu s čajem, pomerančem a banánem nenabízeli také hůlky...)

    OdpovědětVymazat

Chcete dostávat Krysu do emailu? Zadejte svůj email:

Doporučuju si přečíst:

Placené funkce Runkeeperu a Stravy a jejich přínos pro běhání

Vedli jsme tuhle s Jakubem debatu o tom, jaké softy na běhání používáme a zda mají pro nás hodnotu jejich placené funkce. Leží mi to v hlavě...