30. 6. 2016

Balada o rychlosti běhu a dynamičnosti času

Tohle byla jedna z prvních věcí, co jsem vyzkoušel, když jsem začal běhat: jak o moc rychleji poběžím, když poběžím na plný ceres. Bylo to slovy bulváru “šokantní”.

27. 6. 2016

Zkusil jsem to obráceně: běžet do práce, nikoliv z práce

Snažil jsem se naložit si tento měsíc víc kilometrů, ale Garmin na mě řve, že bych měl dát pauzu. Tak jsem se od pátku flákal. Ale dneska jsem si vykračoval se synem do školky, pak mě napadlo, že je ideální konstelace, jen jsem si ve školce převlíkl tričko, pracovní hodil do batohu a vytáhl běhací. A vyběhl na vlak.

V zásadě to není změna proti běhání z vlaku - kromě toho, že teď je to běhání NA vlak. To znamená tvrdou časovou hranici, bo vlak nepočká. Vlak jezdí jednou za půl hodiny a už by se mi nehodilo minout tenhle. Původně jsem měl pohodlných 50 minut na to, dát sedm kiláčků, jenže Vojtovo mrcasení ve školce při převlékání stáhl tenhle čas na 40 minut a to už je mírný stres, protože už je tam jen malá rezerva na cokoliv, co se může stát.

Nakonec se nic nestalo, v klidu jsem doběhl do Zelenče, za nádražím si sundal tričko, usušil se sušším zbytkem běhacího trička a převlékl se do náhradního trička na běhání. Ještě, že jsem měl dvě. Na sebe jsem si hodil větrovku, abych neprochladl. Větrovka je moje psychologická podpora. Sice jsem si ji kupoval kvůli dešti a zatím vždycky, když pršelo, jsem byl buďto líný si ji obléct, nebo pršelo už tak moc, že bylo dost fuk, že už jsem si ji konečně oblékl. Chtěl jsem prostě lehkou bundu, kterou můžu mít vždy sebou a na to je perfektní a funguje mi hlavně jako termopodpora, nemusím se bát, že bych prochladl větrem, před ním chrání parádně.

V práci máme naštěstí sprchu, takže jsem se stihl zrestaurovat a krom toho jsem dneska měl dlouhý kalhoty, který se dají použít jak na běh, tak skoro i do práce - a nemám žádné schůzky :)

Minulý týden bylo vedro jak svině, nakonec jsem se dostal k běhání jen přes den, večer bylo dost práce. Takže jen třikrát právě ze Zelenče. Dva běhy byly v pohodě, ale ve čtvrtek jsem si říkal, že bych si mohl dát čtrnáctikilometrovou trasu z Černého Mostu, abych nahnal tonáž. Když jsem se v práci převlékal, kolega mě zviklal, že je venku dost vedro. A skutečně vylezl jsem z kanclu a těch 35 °C bylo velmi privela. Takže jsem si dal krátký sprint na vlak a běžel sedmičku ze Zelenče, přičemž celá ta trasa je na plném slunci. Strava tvrdí, že bylo 25°C, ale domácí teploměr ukazoval ve stínu o deset více. Vypil jsem sedmičku vody, doběhl jsem i tak slušně dehydrovaný a čtvrt hodiny jsem na sebe lil ve sprše studenou vodu.

Den před tím jsem shodou okolností četl článek o tom, že ve vedrech se má běhat o 7-10% pomaleji, než je běžný standard. A protože jsem ten čtvrtek běžel “na pohodu”, dá-li se to v tom vedru tak označit, mrkl jsem se do výsledků na Stravě. A skutečně, běh v takovém vedru je zhruba o těch 10% pomalejší, než když je o deset stupňů méně. Budu to sledovat, zda to byla jednorázová výchylka.

Tak, odpoledne si to dám ještě zpět a uvidíme, jak to půjde.

22. 6. 2016

Jsem rád za ty černé boty

Byl to dobrý nápad, koupit si černý, nenápadný boty na běh. Když jsem tehdy měl na výběr, byly tam samý blištivý boty, modrá se stříbrem, jedovatě zelená, svítivě červená. Vomera jsem si vybral proto, že mi seděly trochu zvláštně (furt nevím, zda je to výhoda či nevýhoda) - a taky proto, že byly prostě černý, jen tu a tam nějaká tmavěmodrá nit. Co je v tom za výhodu? Dá se v nich chodit do práce.

Zjistil jsem, že práci mám z pohledu běhání výhodně položenou. Sedíme na Florenci (přímo v ulici Na Florenci), takže rychle vyběhnu na Letnou, mám to tam kiláček, kdy se akorát rozehřeju, dám si kopeček nahoru a nahoře běhám jak turbokoule. Jen v Lumbeho zahradách mě zmátla značka, u které nevím, jestli to znamená, že se nesmí šlapat na trávu nebo že se tam nesmí běhat, musím se tam někdy ochranky zeptat, neměl jsem zrovna morál jim tam prosvištět, aby se neusnesli, že je to uprchlík a neopětovali palbu.

Můžu taky běžet do Karlína podél řeky až na Libeňský ostrov, je tam parádní stezka, akorát teď je nacpaná hipsterama, kteří tam hrají plážový volejbal a občas i pár běžci z okolních kanceláří. Čili když si chci dát v práci přestávku, dá se to a je to příjemnější, než běhat v noci doma.

Základem ovšem je mít boty sebou. A v tom mi pomáhá, že černá Vomera k džínům vypadají jako že v pohodě, občas je musím teda přebrat kartáčem, jako když jsem minulý týden zapadl po stehna do bahýnka. Taky je dobrý zvyknout si, nedávat si na hi-level schůzkách nohu přes nohu, protože zblízka ty boty přeci jen vypadají jinak, než mokasínky od Geoxu. A chtějí občas vysprejovat, aby nebyly čichometricky nápadné. Ale jinak cajk a luxus, protože si nemusím nosit dvoje boty.

Navíc využívám dopravní situaci a domů běhám. Tedy, dojedu vlakem do Zelenče (nádraží mám dvě minuty sprintem od práce) nebo na Černý Most - a pak si dám sedm nebo čtrnáct kiláčků příjemného výběhu. Zejména ta Zeleneč je opravdu bezbolestná, protože v součtu se už dostávám na stejný čas, jako když jedu až domů MHD. Včera jsem si udělal radost, trochu jsem přidal, v půli cesty jsem musel konstatovat, že běžím tak rychle, že už i Zátopek by si musel zavázat kanady - a dal jsem sedm kilometrů pod 35 minut, pod pět minut na kilometr, což bych rád považoval za svůj nový standard na tyhle trasy.


Dneska má být tepleji, mám víc času (včera jsem měl po hi-level schůzce, kdy jsem učinil objev s nepřehazováním nohy přes nohu a už jsem se nechtěl dráždit), takže si dám Černý Most. Všechno to jde díky tomu dlouhodobějšímu plánování, kdy se mi podařilo odstranit nutnost přenášet si z práce notebook na večerní domácí směnu, optimalizoval jsem trasy a nemusím si tahat druhé boty, v neposlední řadě i to, že ty vzdálenosti v pohodě uběhnu.

A abych to neměl tak jednoduché, začala mě honit mlsná a říkal jsem si, že bych mohl ty trasy natočit na video. Ať i neběhající mají představu, jak to vypadá. Vydrželo mi to přesně pět minut, než se ukázalo, že je lepší se s programem na natáčení videa (Filmic) naučit před tím, než vyběhnete a ne až za běhu. Večer jsem to nastudoval, mezi tím mi to zase přišla pošetilá myšlenka. Tady je to torzo, ukládám ho spíše pro sebe...





20. 6. 2016

Já ty závody nějak nestíhám :(

Tak nějak jsem si plánoval, že bych mohl každý měsíc vyrazit na nějaký závod. Jako ve smyslu: změnit trasu, okouknout, jak se to dělá jinde, povyrazit si. Zahnat nudu, protože když běháte po pár trasách, tak ta nuda logicky přijde. A hledání tras je na běhání postupem času to nejnáročnější.

No a jak to dopadlo? Naplánoval jsem si vždycky jeden hlavní závod a jeden do rezervy na každý měsíc. Duben dopadl (Půlka v Nymburce), květen byl dost na pováženou a vyšlo to jen proto, že jsem ho měl skoro za barákem, v Brandýse (desítka). Karlštejsnké Běhej Lesy o víkendu nevyšly - obstarával jsem děti. Příští víkend má být taky něco, hezká půlka či co jako Horský půlmaraton - a ni to nevyjde. Na červenec jsem si našel další dvě pěkné věci, tak ta první je přesně v ten den, kdy do města dorazíme na dovolenou, jenže ráno - a ráno tam tutově nedorazíme. No a Zátopkův zlatý týden, hned jak jsem ho objednal a zaplatil, tak se ukázalo, že koliduje s další dovolenou. Tak tím si škrtám i červenec.

V srpnu, když bůh dá, změním na chvíli podnebí na rakouské Alpy, to bude změna sama o sobě. Předpokládám, že kromě toho se mi nepodaří vynajít čas nijak a zase to budu vytloukat tím, že běhám z práce. Nejbližší možný termín je tedy v září, s velkými otazníky. V lepším případě se mi podaří vyběhnout z domu na dvacet kilometrů.

Konečně jsem pochopil, proč se nabízí tolik volných startovacích čísel ...

Ale stejně, kdybyste věděli o nějaké osvědčené hezké události v rozmezí 10-30 km v dojezdu z Brandýsa, dejte vědět :)

16. 6. 2016

Placené funkce Runkeeperu a Stravy a jejich přínos pro běhání

Vedli jsme tuhle s Jakubem debatu o tom, jaké softy na běhání používáme a zda mají pro nás hodnotu jejich placené funkce. Leží mi to v hlavě. Většinou, když někdo nějaký takový soft vytvoří, tak má nějakou vizi, rozumí tomu a věnoval se tomu víc, než já, takže má smysl do toho pronikat. A mně se zdá, že z těch softů toho využívám málo.

14. 6. 2016

Mínus dvacet kilo váhy čili výprava za tajemstvím diferenciální diety

Na dietách mě vždycky dráždilo několik věcí. Především to slovo dieta. Zní to jako léčba nemoci, ale já jsem přeci zdravý, jen tlustý. A pak takový ty výrazy v článcích, co mi maminka podstrkovala, jako teplé a studené cukry, diamantová voda, prostě všechno to, co jsme na hodinách fyziky či biologie nebrali. Coby člověku ukotvenému ve světě termodynamických zákonů a podobných reliktů pre-esoterického času mi tohle nějak nesedělo. A tak jsem si musel vyvinout vlastní dietu. Právě teď s ní slavím symbolických mínus dvacet kilo za (necelý) rok, kdy jsem to nějak začal řešit. Další čtení je vhodné spíše pro absolventy matfyzu, ČVUT a dalších podobných škol, pro čakraholky to nic moc nebude.


10. 6. 2016

Módní okénko: jak si vybrat funkční tričko na běhání

V čem běhat? No asi v tričku. Jenže jak si ho vybrat? Fakt jen podle vzhledu? Moc materiálů na tohle téma jsem nenašel, tak jsem si dovolil výsledky vlastního testování a rešerší.

2. 6. 2016

O běhání s daty, zlepšování a jiné letní úvahy :)

Běžecký deník mi hlásí, že jsem naběhal přes 500 kilometrů za letošní rok a letní sezóna je v plném proudu. Z poslední doby mám několik prvenství. Tak například jsem snad poprvé v životě běžel v kraťasech, protože kraťasy nesnáším. A jo … bylo to příjemné, jen jsem se furt bál, co mě kousne do nechráněné nohy.

Chcete dostávat Krysu do emailu? Zadejte svůj email:

Doporučuju si přečíst:

Placené funkce Runkeeperu a Stravy a jejich přínos pro běhání

Vedli jsme tuhle s Jakubem debatu o tom, jaké softy na běhání používáme a zda mají pro nás hodnotu jejich placené funkce. Leží mi to v hlavě...