O běhání v zimě

Hodně lidí se mě ptá, jak se mi běhá v zimě. Zejména v souvislosti s desetistupňovými mrazy. Jak? Inu, dobře.



Běhám třetím rokem a díky tomu už mám výrazně lepší termoregulaci. Pamatuju si, jak jsem první zimu (která byla dost slabá) před výběhem do nulových teplot půl hodinu rozcvičoval na rotopedu, nabalil se, přes pusu a nos šátek, snažil se vyrovnaně dýchat nosem, prostě jsem to prožíval. Jenže běhání na otužilost a termoregulaci funguje. Tuhle zimu jsem se hlouběji zamyslel až v mínus šestnácti, kdy jsem jsem k podkolenkám přidal pod tepláky ještě termokalhoty. A v kopci mi to přišlo trochu navíc. Nakonec jsem pro širokou škálu teplot mínus deset až plus pět odladil sestavu silnějších podkolenek, tepláky (nemám rád elastické legíny, nepřivykl jsem jim), tričko s dlouhým rukávem, zateplenou bundu nebo mikinu a přes mikinu ještě nepromokavou bundu. Pro mě je nakonec nejdůležitější výběr čepice. Hodně se potím, hlava odvádí spoustu potu. Když si vezmu čepici s rovným okrajem, která nekryje uši, v mínus pěti a níže mi čepice přimrzne k uchu a musím ji sundávat až ve sprše, jinak jde dolů s kůží. Poprvé mě to trochu překvapilo. Když beru čepici s výkusem kryjícím uši, je to v pohodě, pot mi steče na krk a tam nezamrzne.

Velkou výhodou mrazů je, že lze běhat komfortně i tam, kde je jindy bláto. Například když běhám z Černého Mostu do práce na Jiřího z Poděbrad, běhám kolem skleníků botanické zahrady, kde je rozježděná vrstva bláta. Vždycky do firmy doběhnu jak prase a než jdu do baráku, musím to oklepat. Tohle v mrazu nehrozí.

V mrazu stabilně běhám spíš delší trati a pomaleji. Obojí má důvod. Obléknout se do mrazu přeci jen trvá, musíte si urovnat tričko pod kalhoty, je to víc vrstev, které jsou elastické, je to o pár minut (a psychologicky o dost) delší oblékání. Když to neuděláte, je běžecký komfort výrazně horší a zcela zbytečně hrozí prochladnutí a nemoc. V létě si vezmu kraťasy, plandavé triko a běžím za minutu, to mi v zimě nejde. Délka zimních tratí je v průměru spíše přes deset ale ne mnoho přes šestnáct kilometrů, běhat dlouho znamená riziko prochladnutí.

Pomaleji má také svůj smysl. Především technický: je kluzko, běhá se po sněhu nebo namrzlém povrchu a člověk si nechce dát zbytečně na hubu. A kromě toho se za běhu hodně potím, když běžím rychleji, jsem podstatně dříve promočený. Na zpomalení má vliv i tma - ve tmě člověk běhá objektivně opatrněji, pomaleji, i když má čelovku. Nutno říct, že čelovka je v zimě prakticky nutnost, i za šera, kdy si říkáte, že vidíte slušně, riskujete srážku s nedbalým řidičem, po pár zkušenostech raději i do šera řeším variantu "Vánoční stromeček".

Co mě na zimě baví: dá se vyzkoušet ta skvělá výbava, co si člověk koupil. A dá se hrát si s živly, což je obzvláště v pohodě, když běháte kolem komína a víte, že jste za chvíli doma v teplé sprše. Tak například jsem si na podzim koupil nepromokavou bundu Northfinder a pak jsem tři měsíce čekal, až bude pořádně pršet a vyzkouším ji. To je docela pruda. Vytáhnout ji do chumelenice, to je něco jiného, než s ní běžet v jemném podzimním mrholení. Dlužno dodat, že s ní nejsem moc spokojen, byla to moje první nepromokavá bunda, nechtěl jsem za ni utrácet čtyři litry, ale tahle je nepromokavá z obou stran a jsem pod ní hned mokrý, ta dražší zřejmě svůj smysl mít bude.

Musím se přiznat, že jsem toho v zimě naběhal strašně málo. Za leden 80 kilometrů, prosinec něco přes sto. Navalila se spousta práce mě i ženě, nebylo prostě kdy. Zachránilo mě až to, když jsem "zjistil", že můžu běhat z metra (Letňany nebo Černý Most) do práce na Jiřího z Poděbrad. Tahle trasa mi zabere o 10-20 minut déle během, než kdybych jel metrem a je to velmi efektivní čas. Má to samozřejmě důsledky. V úterý, kdy kvůli mírnému chumelení zkolabovala doprava v Praze, jsem nechal auto na benzince na okruhu, převlékl se a doběhl do práce. Pumpař se divil, když jsem se ho ptal, jestli si tam můžu nechat auto, kam bych asi tak šel do práce, když benzinka je uprostřed polí. Ale jde to.

Asi největší zásek byl, když mě na přechodu v Malešicích sejmulo auto. Pak jsem tamtudy čtyři týdny nebyl schopen běhat, z toho dva týdny jsem se spíš belhal, než běhal.

Nakoupil jsem si fajnový věci. Krom nepromokavý bundy (kterou budu muset časem upgradovat) hlavně trika. Ve výprodeji je teď i Icebreaker a Devold, budou se hodit i na léto i na příští rok. Běhání v merino vlně je opravdu příjemné.

Čeká mě upgrade bot. NB 1210V3 už začínají být ochozené, v silničkách jsem se v zimě na běh moc nedával, takže budu muset v dohledné době koupit i další boty. Je ale fest vidět, že snížení běžcovy váhy o 20 kg se na životnosti bot positivně podepsalo.

Takže za mne běhání v zimě dobrý, ačkoliv nejsem s výkony spokojen a subjektivně se mi zdá, že vloni jsem se na sezonu připravil líp. Jak se to zhodnotí, ještě uvidím 6. května, to bych měl prémiově zaběhnout pražský maraton. Neběžíte tam někdo taky? O měsíc později chci přeběhnout Nízké Tatry (šak jsou nízké!) a na podzim negevskou poušť. Tipy na další zajímavé trasy i soukromé akce všech stupňů zvhlosti vítám :)