Jak jsme přeběhli Tatry a zase přijeli zpátky

Byla to vydařená akce v duchu nejlepších tradic rychlého úderu. Ve středu večer jsme vlezli do RegioJetu, ten nás ráno za úsvitu vysadil pod Tatrami, ty jsme přeběhli, večer se opět nalodili do RegioJetu a v pátek ráno nás vlak vyložil v Praze, odkud jsme se spořádaně vydali do práce. Závidět netřeba, můžete sami vyzkoušet.

O vztahu kvality a ceny u běžeckého vybavení

Když jsem začínal běhat, hodně jsem řešil, jaké si mám koupit funkční tričko. Tradičně mě mátlo cenové rozpětí 200-2000 Kč a chtěl jsem to pojmout nějak zodpovědně. Nakonec jsem přijal za své radu z jednoho článku o vybavení: jsou parametry, které jsou zásadní (třeba funkční materiál). A pak parametry, které ocení až intenzivní běhálista.

Okolo vlasti 2017: Závod, kde jsem se ujal vedení, o vyhřezlé míše a grandiozním závěru

Okolo vlasti je takový luxusní, jen mírně punkový běžecký závod. Najdete tady všechno, co máte rádi na posh akcích typu Pražský maraton: skákací hrad pro děti, fajnové občerstvení po trase, ozvučení i s moderátorem a taky řádnou sprchu po doběhu. Punkovost spočívá v tom, že tu sprchu vyřešíte tím, že hupsnete do požární nádrže (což jsem nakonec nedal), chybí tu celebrity všeho typu, občerstvení podávají babičky, jimž probíháte přes dvůr (a masivně vám fandí). Je tu běh pro děti, běh do stacionář Tereza, kros pro ty, koho nudí delší trasy a radši si dají něco terénního nebo půlmaraton pro ty, co je delší trasy nenudí, ale nemusí brutální kopce (takže je tu jeden, maximálně dva či tři).

Běhání lokálpatriotů čili čemu dát přednost

Běžeckých závodů je čím dál více. Někdo je dělá pro radost, někdo pro reklamu, jiný pro peníze, těžko se v tom zorientovat, když ty lidi osobně neznáte a běží se to poprvé. Momentálně řeším otázku, nakolik má člověk dát přednost závodům v místě.

To je tak. Říkám si, že bych rád komunitu v místě svého bydliště podpořil, protože je samozřejmě příjemné, že lidi kolem běhají, potkáváme se v polích, kývneme na sebe, prohodíme pár vřelých slov či máme chvíli společnou cestu. K čemuž lokální závody patří a takový závod samozřejmě městečka jako je Brandýs oživí.

Však se také Brandýs do běhání opřel. V květnu se tu běhá Městský běh, což je pět kilometrů a čtvrtmaraton, ten jsem letos zbaběle zazdil, protože ten samý den jsem běžel na mácháči šedesátku a jak jsem se tak vlákal, už jsem se nestihl přesunout na odpolední start.

Kromě toho se tu nově pořádá Zátopkova desítka 12. srpna, tento víkend Brandýský běh a ve středu 21.6. má T-Mobile pobočný běh svého seriálu běhů ve vedlejší Brázdimi, což je pět kilometrů.

O víkendu se ovšem běží hromada jiných závodů, já jsem naštěstí včas doma nahlásil účast a těšil se na Okolo Vlasti, nějakých dvacet kilometrů v kopcích. Teď mi ovšem leží v hlavě, zda bych neměl odběhat ten Brandýs - a zkombinovat to nejde, kryje se to i časově. Proti Brandýsu hovoří fakt, že se běží docela nudná trasa po rovince kolem Labe k probošťáku a je to jen desítka, kde se naplno projevuje, že jsem běhací lemra, zatímco dvacítka v kopcích kolem Vlastiboři, tam už si ledaskdo zvrtne nohu a já ho předejdu. Takže ve mě bojuje osobní zábava s lokálpatriotismem.

Jinak je to s tím T-Mobile během. On se to jmenuje Olymxxx běh, jenže to slovo se nesmí samozřejmě vyslovovat, nebo na vás naběhnou hovada z Českého olymxxx výboru a budou vás buzerovat. Už to je nesympatické, že se to pojí s nechutnou institucí, čímž nemyslím T-Mobile. Sympatické naopak je, že je to vedle ve vesnici, přes kterou běhám, na startoviště to mám osm kilometrů, mohl bych tam z domova doběhnout, dát si pět kiláčků v ostřejším tempu a vyklusat osm domů, po cestě pozřít zasloužený chmelyonťák a tak vůbec.

Nu, budu rozvažovat o míře svého lokálpatriotismu a nelásce k buzeračním institucím typu ČOV. V každém případě, pokud bydlíte na východě Prahy, zvažte to, zda si to k nám nedáte. Z Černého Mostu či Letňan to je do Brandýsa či Brázdimi hezkých patnáct, to se akorát zahřejete, pak interval a otáčíte domů :)